Sebevědomí je zajímavý fenomén. V České republice existuje zažitá představa, že pokud vystupuješ z řady a máš zajímavé či neortodoxní přístupy nebo jen lehce vyčnívá tvé sebevědomí, hned si brán jako ten, který by se měl uklidnit, který je namyšlený nebo dokonce arogantní. Pomalu, ale jistě se ta situace mění k lepšímu. Demokracie a svoboda slova je téměř 30 let od sametové revoluce neodmyslitelnou součástí našich životů, a přesto nám komunistický řežim nechal pár pozůstatků, které by bylo dobré co nejrychleji odstranit, pokud chceme prosperovat jako národ nebo především jako jednotlivec. Jak říká moderátor a herec Jan Kraus:

Sebevědomí má v Česku zvláštní příchuť, spíš pachuť. A přitom je to jen vědomí sebe sama. Tedy něco, na čem by člověk měl lpět.

Nejen na téma sebevědomí jsem se bavil i s mým dnešním hostem Jakubem Růžičkou, se kterým jsem si měl možnost vyměnit vlastní zkušenosti a inspiraci už podruhé. Společně jsme se sešli již v prosinci minulého roku nad dobrou dánskou kávou, v centru Kodaně. Dnes tentokrát již na „domácí půdě“. V mé oblíbené Praze.

Kuba se přes Irsko, kde odjel pracovat dostal až ke studiu na dánské univerzitě a později s kolegy založil agenturu, která české studenty vysílá studovat na skandinávské univerzity. Dříve to bylo jen Dánsko, teď už i další severské země a přibyla i Velká Británie.

“Poprvé jsem měl možnost vyjet za hranice na západní část Irska. Ukončil jsem v tu dobu studium na ČZU a šel pracovat a žít do města Galway, které jistě znáte z písničky Eda Sheerana, Galway Girl. Poté jsem se po krátké návštěvě Edinburghu dostal až ke studiu v Dánsku, hledal jsem sám možnost vysokoškolského studia v angličtině a jelikož struktura dánského školství mě zaujala, podal jsem přihlášku nejprve na hospitality a později marketing na dánskou školu v Aalborgu. Zde jsem žil 7 let, studoval jak bakaláře, pak magistra, moje sebevědomí šlo kolmo nahoru a dostal jsem možnost propojit teorii s praxí a díky naší škole založit agenturu Scandinavian Study.”

V Dánsku je trochu odlišný vysokoškolský systém. Dva roky se studuje tzv. AP degree a další rok a půl se dokončuje bakalářské. Konkrétní popis toho, jak to funguje má sám Kuba na jejich webových stránkách Scandinavian Study.

“AP Degree programy (které doslova znamenají Academy Profession Degree) jsou něco jako u nás tituly Dis., kdy v Dánsku po dvouletém studiu získáte titul AP Degree. Kromě toho, že tyto AP Degree programy netrvají 3-4 roky tak, jak to je běžné v ČR (tituly Dis), tak mají místo jednoho semestru povinnou stáž, kterou si můžete najít v jakékoliv firmě a zemi/kontinentu dle svého výběru (samozřejmě stáž musí být spojená s konkrétním studovaným oborem:) ). Takže už v rámci těchto AP Degree programů získáte tak potřebnou a vyhledávanou pracovní zkušenost.”

“Po dokončení AP Degree programů je možnost pokračovat na tzv. Top-Up Bachelor programy, které trvají 1,5 roku (v rámci kterého je také povinná stáž místo jednoho semestru) a které fungují jako nástavba pro dokončení celého bakalářského titulu. Výhoda toho jít nejdříve na AP Degree programy a poté na BA Top-up nástavbu je v tom, že se po dvou letech můžete více zaměřit na to, jakým směrem byste chtěli jít (a díky tomu mít také dvě možné stáže). A jako bonus je to, že v rámci kombinování AP Degrees a BA Top-up programů také získáte dva různé tituly – AP Degree například v Service, Hospitality and Tourism managementu, a BA v Int.Marketingu.”

Zdroj: Scandinavian Study

“Poprvé jsem měl možnost vyjet za hranice na západní část Irska. Ukončil jsem v tu dobu studium na ČZU a šel pracovat a žít do města Galway, které jistě znáte z písničky Eda Sheerana, Galway Girl.”

V tuto chvíli okolnosti týkající se vysokoškolského studia v zahraničí trochu zkomplikoval blízký odchod Británie z Evropské unie. Politické i ekonomické prostředí je méně jistější než před pár měsíci či roky, přesto se podmínky pro evropské studenty v zásadě nemění a minimálně pro školní rok 2018 zůstávají stejné. Co se stane po vystoupení Británie z Evropské unie můžeme jen hádat, přesto si troufám tvrdit, že změny nebudou drastické a UK zůstane jako jedna z nejzajímavějších destinací pro studenty ze všech koutů světa.

Přesto, že jsme oba dva rádi za možnost sbírat zkušenosti za hranicemi, čím více se vracíme zpátky, tím více chceme zůstat doma v České republice. Kuba takhle po deseti letech zakončil jeho zahraniční zkušenost a vrátil se žít do rodné Prahy a tam rozvíjet jeho agenturu. Shodli jsme se, že bychom každému zabalili kufříček, aby si zažil tu zahraniční zkušenost, protože pokud člověk nikdy neodjede, nezjistí, jak se v Česku dobře žije.

Řada lidí vůbec neví, co chce v životě dělat. Mladí lidé málokdy ví, co chtějí studovat, kde chtějí pracovat nebo rozvíjet své znalosti či zkušenosti. Samotná cesta za hranice je může velmi inspirovat stejně jako inspirovala mě a Kubovi pomohla nastartovat jeho kariéru. Souhra zkušeností, nových kontaktů, inspirace nebo přátel z každého koutu světa nikdy nebyla a nebude na škodu.

“V tuto chvíli posíláme studenty do zahraničí přes naší agenturu. Specializujeme se především na Dánsko, ale rozšířili jsme nedávno náš okruh na všechny skandinávské země, Holandsko ale i UK. První idea vznikla tak, že jsem v Dánsku sám studoval a ve škole jsem neviděl žádné Čechy nebo Slováky, a tak jsem nabídl škole, že pro ně budu dělat marketing v rámci České republiky nebo Slovenska, protože nikdo jiný se k tomu zatím neodhodlal. Škola kývla a společně se slovenským kolegou jsme se dali do díla. V tuto chvíli máme kancelář jak v Praze, tak v Bratislavě. Také máme řadu studentů, kteří nám pomáhají začleňovat nové studenty v koncových zemích. Především jim předat důležité informace, zkušenosti a pomoct v případě nutnosti. Odjet jenom tak bez kontaktů nebo blízkých do zahraničí na delší studijní nebo pracovní cestu není jen tak.” A já tyhle slova můžu jen potvrdit.

Pokud se chcete rozhodnout pro studium v Dánsku, UK nebo kdekoliv po Evropě, řekl bych, že stačí kapka zdravého sebevědomí. Potom už jen relativně úspěšné roky ze střední školy v České republice a dobré známky v rámci maturitní zkoušky. Ty nejlepší školy požadují samé jedničky a maximálně jednu dvojku. U těch průměrnějších stačí skutečně průměrné výsledky a vše může napravit nebo osvěžit kvalitně napsaný “personal statement” nebo-li jedna stránka textu o tom, proč vlastně chcete studovat to, co chcete studovat. Kvalitně napsaný personal statement, vaše motivace, skutečný zájem o obor nebo dobré reference můžou jednoduše přebít známky ze střední školy a dostat vás na školu vašich snů.

“Shodli jsme se, že bychom každému zabalili kufříček, aby si zažil tu zahraniční zkušenost, protože pokud člověk nikdy neodjede nezjistí, jak se v Česku dobře žije.”

“Jsem rád, že jsem v Praze. Jsme velmi nespokojený národ, ale kdo odjede za hranice, velmi rychle zjistí, že to v České republice rozhodně tak špatné není. Vzhledem k tomu, že jsem v Česku nežil skutečně 10 let, můžu to teď náležitě ocenit. Mám ten názor, že každý by měl někam vyjet . A kam? To už je opravdu jedno.”